Naměříte-li si krevní tlak, přístroj obvykle ukáže dvě čísla. První, vyšší číslo je systolický tlak. Druhé, nižší číslo je diastolický tlak, někdy označovaný jako spodní tlak. Nízký diastolický tlak může člověka znejistit zejména tehdy, když se objeví při domácím měření opakovaně nebo jej doprovází nepříjemné pocity. Samotný výsledek ale ještě nevysvětluje příčinu ani neurčuje, zda jde o zdravotní problém.
Smyslem tohoto článku je pomoci rozlišit jednorázové měření od situace, kterou je vhodné probrat s lékařem. Nenahrazuje vyšetření ani individuální doporučení zdravotníka.
Co vyjadřuje diastolický neboli spodní tlak
Diastolická hodnota popisuje tlak v tepnách v době, kdy srdeční sval mezi stahy odpočívá. Na výsledku měření se nepodílí jen činnost srdce a stav cév. Roli může mít také hydratace, odpočinek před měřením, psychické rozpoložení, nedávná fyzická aktivita, teplota prostředí nebo užívané léky.
Proto není vhodné hodnotit jednu spodní hodnotu izolovaně. Důležité je, jak vypadá celé měření, zda se výsledek opakuje za srovnatelných podmínek a zda má člověk potíže. Stejně důležité je znát vlastní zdravotní souvislosti, například dlouhodobá onemocnění nebo léčbu, kterou již má nastavenou.
Proč může být spodní hodnota při měření nízká
Někdy jde o přechodný výsledek bez jasné zdravotní souvislosti. Hodnotu může ovlivnit například měření bez dostatečného klidu, nevhodná velikost manžety, poloha paže nebo opakované měření provedené ve spěchu. Výsledek může kolísat i během dne.
Nižší tlak se může objevit také při nedostatečném příjmu tekutin, po výraznějším pocení, při vynechání jídla nebo po změně denního režimu. U některých lidí může hrát roli i rychlé vstávání z lehu či sedu. V dalších případech je potřeba zohlednit celkový zdravotní stav, včetně již užívaných léků. Právě proto není bezpečné odvozovat příčinu pouze z údajů na tlakoměru.
Pokud užíváte léky, jejich dávkování sami neměňte podle domácího měření. Opakované nízké hodnoty nebo potíže vždy konzultujte s lékařem, který zná vaši zdravotní historii.
Jak si tlak změřit tak, aby byl výsledek použitelný
Domácí měření může přinést užitečné podklady pro konzultaci, když probíhá co nejpodobněji při každé kontrole. Před měřením si vyhraďte chvíli klidu a nesnažte se výsledek vyhodnotit ve stresu. Zvlášť po námaze, horké sprše, kávě nebo kouření může být rozumné počkat, až se tělo zklidní.
- Měřte vsedě, s opřenými zády a chodidly na podlaze.
- Paži s manžetou pohodlně podepřete a během měření nemluvte.
- Používejte manžetu odpovídající obvodu paže a postupujte podle návodu přístroje.
- Pokud je výsledek nezvyklý, dopřejte si klid a měření opakujte podle pokynů zdravotníka či návodu přístroje.
- Zapište si datum, čas, naměřené hodnoty a případné obtíže nebo okolnosti, které mohly výsledek ovlivnit.
Záznam není náhradou vyšetření. Může však usnadnit rozhovor v ordinaci, protože ukáže, zda jde o ojedinělý údaj, nebo opakující se vzorec.
Všímejte si nejen čísel, ale i toho, jak se cítíte
Někteří lidé při nižším tlaku nepociťují nic neobvyklého. Jindy se mohou objevit závratě, nejistota při chůzi, výrazná slabost, mžitky před očima, nevolnost nebo pocit na omdlení. Takové projevy mohou mít různé příčiny a nelze je spolehlivě připsat pouze spodní hodnotě krevního tlaku.
Je vhodné zaznamenat, kdy se obtíže objevují: například při vstávání, po fyzické zátěži, při nedostatku tekutin nebo nezávisle na konkrétní situaci. Lékaři pak můžete předat přesnější informace než pouhý údaj z jednoho měření.
Kdy kontaktovat lékaře a kdy nečekat
Objednejte se k praktickému lékaři nebo k odborníkovi, pokud se nízké hodnoty při správně provedeném měření opakují, pokud máte nové obtíže nebo pokud vás výsledek znepokojuje vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu. Konzultace je zvlášť důležitá při známém onemocnění srdce či cév, během těhotenství, ve vyšším věku nebo při užívání léků, které mohou tlak ovlivňovat.
Neodkládejte neodkladnou zdravotní pomoc při náhle vzniklé silné bolesti na hrudi, výrazné dušnosti, omdlení, zmatenosti, potížích s řečí, ochrnutí či jiné náhlé výrazné změně zdravotního stavu. V takové situaci není vhodné čekat na další domácí měření.
Co lze dělat do konzultace bezpečně
Pokud se cítíte nejistě, vstávejte pomalu a při závrati si raději sedněte nebo lehněte, abyste snížili riziko pádu. Dbejte na pravidelný režim a přiměřený příjem tekutin, pokud vám lékař z jiného důvodu neuložil omezení pití. Při potížích si neplánujte činnosti, u nichž by závrať nebo slabost mohly vést k úrazu.
Vyhněte se také rychlým závěrům z informací na internetu. Změny ve stravě, doplňcích nebo pohybovém režimu mohou být pro některé lidi nevhodné podle jejich diagnóz a léčby. Bezpečnější je soustředit se na správný záznam měření a včasnou konzultaci.
Jak souvisí nízký a vyšší diastolický tlak
Diastolický tlak je jedna součást celkového obrazu krevního tlaku. Nízká spodní hodnota proto není opakem vysokého tlaku ve smyslu jednoduchého domácího řešení. Oba stavy je třeba posuzovat v kontextu dalších naměřených hodnot, příznaků a zdravotní anamnézy.
Pro základní orientaci v tom, co spodní hodnota znamená a jaké otázky se pojí s jejím zvýšením, navazuje pilířový článek vyšší diastolický tlak: příčiny, příznaky a řešení. Pokud ale opakovaně naměříte nízkou diastolickou hodnotu, zaměřte se především na správnost měření a individuální posouzení odborníkem.
Stručné shrnutí
Nízký diastolický tlak může být jednorázovým výsledkem ovlivněným okolnostmi měření, ale může být také podnětem ke konzultaci. Měřte v klidu a za podobných podmínek, hodnoty si zapisujte a sledujte svůj celkový stav. Při opakovaných neobvyklých výsledcích, nových potížích nebo nejistotě se obraťte na lékaře. Při náhlých závažných příznacích vyhledejte neodkladnou pomoc.
