Výběr oblečení pro dítě není jen otázkou vzhledu. Dobře padnoucí oděv má umožnit volný pohyb, hru, sezení ve škole i běžné převlékání. U dětí s plnější postavou může být hledání vhodného střihu někdy složitější, protože věkové velikosti a číselné značení se mezi výrobci liší. Nejdůležitější je proto pohodlí dítěte a jeho vlastní pocit v oblečení, nikoli údaj na cedulce.
Citlivý přístup je zásadní. Oblečení by nemělo být prostředkem k hodnocení těla ani tématem, za které se dítě stydí. Cílem je najít věci, které dobře fungují v každodenním životě, odpovídají počasí a dítě je chce nosit.
Začněte mírami, ne velikostí na štítku
Číslování oblečení není jednotné. Stejná velikost může mít u dvou značek odlišnou šířku, délku i střih. Praktické je proto vycházet z aktuálních rozměrů dítěte a porovnat je s tabulkou konkrétního výrobce, pokud je k dispozici.
Pro základní orientaci se hodí změřit:
- výšku dítěte,
- obvod hrudníku,
- obvod pasu v přirozeném místě,
- obvod boků,
- u kalhot také délku nohavic.
Měření provádějte v klidu, přes lehké oblečení nebo přímo na těle, bez přílišného utahování metru. Pokud vychází jednotlivé míry do různých velikostí, bývá rozumnější řídit se tou částí těla, kde by mohl být oděv příliš těsný. Délku rukávů či nohavic lze často upravit snáze než nepohodlnou šířku.
Jak poznat, že oblečení dítěti opravdu sedí
Oblečení nemusí být těsné, aby „drželo“, ani volné tak, že překáží při pohybu. Při zkoušení nestačí stát před zrcadlem. Dítě by si mělo sednout, dřepnout, zvednout ruce, projít se a udělat několik běžných pohybů, které dělá ve škole nebo při hře.
Dobře padnoucí kus oblečení obvykle:
- netlačí v pase, na břiše, v podpaží nebo v tříslech,
- nesjíždí a nemusí se neustále upravovat,
- neomezuje při sedu, předklonu ani při běhu,
- nemá švy, zipy nebo knoflíky, které nepříjemně tlačí,
- umožňuje obléknutí a svléknutí přiměřené věku dítěte.
Signálem ke změně velikosti nebo střihu není jen viditelné pnutí látky. Důležité je i to, zda dítě říká, že ho oděv škrábe, táhne nebo že se v něm necítí dobře. Jeho zkušenost má při výběru stejnou váhu jako pohled dospělého.
Střihy a prvky, které mohou usnadnit každodenní nošení
Neexistuje jeden správný střih pro všechny děti. Každé dítě má jiné proporce, oblíbený styl a potřeby. Některé praktické prvky ale mohou zvýšit pohodlí a prodloužit dobu, po kterou lze oděv nosit.
Kalhoty a sukně
U kalhot může dobře fungovat pružný nebo částečně nastavitelný pas, pokud dítě netlačí. Vhodný bývá i střih, který poskytuje dostatek místa v oblasti boků a stehen. Při nákupu je dobré ověřit, zda kalhoty pohodlně sedí i při sezení. U sukní a šortek se vyplatí kontrolovat, zda se při chůzi nerolují nebo nezařezávají.
Trička, mikiny a košile
U horních dílů sledujte zejména prostor v ramenou, přes hrudník a v podpaží. Příliš úzká ramena mohou omezovat zvedání rukou, i když je délka trička jinak vyhovující. Dítěti může více vyhovovat delší střih, volnější rukávy nebo zapínání, které si samo snadno zvládne.
Spodní prádlo a sportovní oblečení
Tyto vrstvy bývají v přímém kontaktu s kůží, proto je zde pohodlí obzvlášť důležité. Gumy by neměly zanechávat výrazné otlaky ani dítě nutit k neustálému upravování. Pro pohyb se hodí oděv, který dovolí dřep, běh i protažení a odpovídá konkrétní aktivitě i počasí.
Materiál, vrstvení a péče o oděv
Při výběru se zaměřte na měkkost, prodyšnost a snadnou údržbu. Děti se pohybují, hrají si a potřebují oblečení často prát, proto se hodí materiály, které jsou příjemné na dotek a zvládnou běžné používání. U citlivé pokožky mohou vadit hrubé visačky, výrazné vnitřní švy nebo některé pevné aplikace.
Praktické je také vrstvení. Místo jednoho velmi teplého kusu lze často využít několik lehčích vrstev, které si dítě může podle teploty svléknout nebo obléknout. To pomáhá přizpůsobit oblečení prostředí ve třídě, venku i při cestování.
Zapojte dítě do rozhodování
Dítě by mělo mít možnost říct, co mu vyhovuje. Nemusí rozhodovat samo o všem, ale může si vybrat barvu, motiv, typ kapsy nebo mezi dvěma vhodnými střihy. Tím se zvyšuje šance, že bude oblečení skutečně nosit a nebude se v něm cítit nepatřičně.
Při rozhovoru je lepší mluvit o funkčnosti než o tom, co má oděv „skrýt“ nebo „zeštíhlit“. Vhodné jsou například otázky: Je ti v tom pohodlně? Můžeš si v tom sednout a běžet? Neškrábe tě nic? Takový přístup podporuje vnímání vlastních potřeb bez zbytečného soustředění na vzhled těla.
Jak nakupovat s menším stresem
Nákup může probíhat v obchodě i online. V kamenné prodejně si nechte dost času na vyzkoušení a netlačte na rychlé rozhodnutí. Při nákupu přes internet porovnejte míry s tabulkou daného prodejce, ověřte podmínky vrácení a po doručení nechte dítě oblečení vyzkoušet v klidu doma.
Vyhněte se komentářům o tom, že dítě „musí“ nosit určitou velikost nebo že se do něčeho „má vejít“. Velikost je technický údaj, ne hodnocení. Pokud konkrétní střih nesedí, obvykle to znamená jen to, že je potřeba zvolit jiný střih, značku nebo velikost.
Oblečení je jen jedna část každodenní pohody
Vhodné oblečení může dítěti usnadnit školu, hru i pohyb, ale samo o sobě nevypovídá o jeho zdraví. Pokud rodiče řeší širší otázky týkající se hmotnosti, jídelních návyků nebo pohybu dítěte, mohou si přečíst také pilířový článek Obezita u dětí: Jak ji řešit a předcházet jí. Při obavách o růst, zdraví nebo psychickou pohodu dítěte je přiměřené obrátit se na pediatra či jiného kvalifikovaného odborníka.
Nejdůležitější je, aby oblečení dítě podporovalo v běžném životě: aby se mohlo pohybovat, soustředit, hrát si a cítit se respektovaně.
