Bodavá bolest na vnější straně kolene může člověka zaskočit při chůzi, scházení schodů, dřepu i při sportu. Někdy se ozve jen při konkrétním pohybu, jindy přetrvává i po něm. Samotný pocit bodnutí však bez vyšetření neříká, co je jeho příčinou. Důležité je všímat si souvislostí, koleno zbytečně nepřetěžovat a vědět, kdy už není vhodné spoléhat pouze na domácí opatření.
Tento článek nabízí praktický postup, jak potíže pozorovat a co lze v běžné situaci udělat šetrně. Nenahrazuje lékařské vyšetření ani doporučení fyzioterapeuta.
Co si u bodavé bolesti kolene všímat
Pro další rozhodování bývá užitečnější než samotná intenzita bolesti její průběh. Zkuste si bez testování přes bolest poznamenat, kdy se potíž objevila a co jí předcházelo. Takové informace pomohou i při případné konzultaci s odborníkem.
- Okolnost vzniku: začala bolest po pádu, podvrtnutí, delší túře, běhu, změně tréninku nebo bez zjevné příčiny?
- Konkrétní pohyb: objeví se bodnutí při došlapu, ohnutí, narovnání, chůzi ze schodů, otáčení těla nebo až po zátěži?
- Přesné místo: je citlivé místo přímo u kloubní štěrbiny, výše nad ní, pod ní nebo spíše na boční straně stehna?
- Vývoj v čase: bolest po omezení aktivity ustupuje, nemění se, nebo sílí?
- Doprovodné projevy: sledujte otok, zarudnutí, pocit nestability, omezený rozsah pohybu, lupnutí při úrazu či nemožnost se na nohu opřít.
Není potřeba koleno opakovaně zkoušet pohybem, který bodnutí vyvolává. Přesné „testování“ doma může podrážděnou oblast dále zatížit. Smyslem pozorování je získat přehled, nikoli určit diagnózu.
Proč může bolest vystřelit právě při pohybu
Vnější strana kolene se při pohybu podílí na přenosu zátěže mezi stehenní kostí, bércem a okolními měkkými tkáněmi. Při chůzi, běhu, dřepu nebo změně směru se zatížení mění. Pokud je některá část oblasti podrážděná nebo se tělo na pohyb adaptuje hůře, může se nepříjemný vjem projevit jen v určité fázi pohybu.
Souvislost může mít nedávné zvýšení sportovní aktivity, nezvyklý terén, dlouhé sezení následované náročnou chůzí, nevhodná obuv, dřívější úraz i celková pohybová technika. Stejný pocit ale mohou provázet různé stavy, a proto není bezpečné přisuzovat bodavou bolest jedné konkrétní příčině bez vyšetření.
Širší informace o tom, co může souviset s bolestí v této oblasti, shrnuje také článek bolest kolene na vnější straně: příčiny a řešení.
Jak postupovat během prvních dnů
Jestliže nevznikl závažný úraz a nejsou přítomné varovné příznaky, je rozumné na několik dnů upravit zátěž. Neznamená to nutně úplně znehybnit nohu. Cílem je vynechat činnost, při níž se opakovaně objevuje ostré bodnutí, a zvolit běžný pohyb, který bolest nezhoršuje.
- Přerušte provokující aktivitu. Omezte například běh, hluboké dřepy, výpady, dlouhé sestupy nebo rychlé změny směru, pokud při nich bolest vzniká.
- Volte šetrnou každodenní zátěž. Krátká chůze po rovině může být pro někoho snesitelná, pro jiného nikoli. Řiďte se reakcí kolene během aktivity i následující den.
- Dopřejte oblasti klid. Po čerstvém podráždění může některým lidem subjektivně ulevit krátké chlazení přes látku. Chlad nepřikládejte přímo na kůži a nepoužívejte jej, pokud je nepříjemný.
- Nespěchejte s návratem k plné zátěži. Pokud se při pokusu o návrat objeví stejná ostrá bolest, je vhodné aktivitu znovu snížit a zvážit konzultaci.
- Zaznamenejte si průběh. Poznámka o tom, co potíže zhoršuje či zmírňuje, je praktická pro vás i pro odborníka.
Protahování a posilování mohou být součástí dlouhodobé péče o pohybový aparát, ale při čerstvé bodavé bolesti není vhodné začínat náhodnými cviky přes bolest. Vhodný výběr cviků závisí na konkrétním nálezu a pohybových možnostech člověka.
Kdy se objednat k lékaři nebo fyzioterapeutovi
Vyšetření je na místě, pokud bodavá bolest po rozumném omezení zátěže nepolevuje, vrací se při běžné chůzi nebo omezuje každodenní fungování. Konzultaci neodkládejte také tehdy, když se objevuje opakované podklesnutí kolene, pocit blokády, větší otok nebo výrazné omezení ohnutí či natažení.
Lékař může posoudit, zda je potřeba další vyšetření. Fyzioterapeut může po zhodnocení pohybu navrhnout bezpečnou úpravu zátěže a postupné cvičení. Volba odborníka závisí mimo jiné na tom, zda šlo o úraz, jak dlouho potíže trvají a jak výrazně omezují pohyb.
Varovné příznaky, které nečekají
Po úrazu nebo při náhle vzniklých výrazných obtížích je potřeba postupovat obezřetně. Neodkladnou zdravotní pomoc vyhledejte zejména tehdy, pokud se na nohu nelze postavit, koleno je viditelně deformované, rychle výrazně otéká, bolest je silná a nezvladatelná nebo se objeví necitlivost či změna barvy chodidla.
Rychlé lékařské posouzení je vhodné i při zarudlém a horkém koleni doprovázeném celkovou schváceností nebo horečkou. Tyto projevy není vhodné řešit domácím cvičením ani pokračováním ve sportu.
Čemu se raději vyhnout
- Pokračování v aktivitě s tím, že se bolest „rozchodí“.
- Opakovanému zkoušení hlubokého dřepu, výpadů nebo skoků, když vyvolávají bodnutí.
- Samovolnému nasazování intenzivního cvičebního plánu bez znalosti příčiny potíží.
- Ignorování bolesti po pádu, prudkém otočení nebo jiném úrazu.
- Snaze určit diagnózu jen podle jednoho příznaku z internetu.
Shrnutí
Bodavá bolest na vnější straně kolene je důvodem zpomalit a všímat si jejího průběhu. Pomůže popsat, při jakém pohybu vzniká, zda se přidává otok nebo nestabilita a jak koleno reaguje na snížení zátěže. Pokud potíže přetrvávají, zhoršují se nebo následují po úrazu, je vhodné obrátit se na lékaře či fyzioterapeuta. Bezpečný návrat k pohybu je lepší plánovat podle skutečného stavu kolene než podle snahy potíže rychle překonat.
